Právo

rozhodnutí soudu o neplatnosti výpovědi (např. z nájmu nebytového prostoru)

rozsudek soudu o zvýšení vyživovací povinnosti na nezletilé dítě

Aktem aplikace práva deklaratorní povahy je:

žádná z výše uvedených odpovědí není správná

Individuální právní akty se dělí na:

§ 1740 odst. 2 občanského zákoníku: „Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku.“ je příkladem:

právní konstrukce, která reálně neexistuje

rozhodnutí státních orgánů, který autoritativně zjišťují existenci (neexistenci) právního vztahu

žádná z uvedených odpovědí není správná

rozhodnutí státních orgánů, s nimiž je spojen vznik, změna nebo zánik právního vztahu

Akty aplikace práva s konstitutivními účinky jsou:

Slovní spojení „má se za to“, „považuje se“ je v legislativě příkladem:

§ 549 občanského zákoníku: „K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí

nevydá-li správní orgán rozhodnutí ve lhůtě nebo neposkytne informaci, má se za to, že rozhodl informaci odepřít

má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li závazky 3 měsíce po lhůtě splatnosti

na pachatele trestného činu je třeba hledět jako na nevinného, dokud se neprokáže vina pravomocným rozsudkem

stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi,…

nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil

bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen

nedojde-li do 3 let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že…

zakládá, mění nebo ruší právní vztahy

rozhodnutí státních orgánů vydávaná na základě právních norem v konkrétních případech

předpisy státních orgánů obsahující právní normy

jednostranným projevem vůle státního orgánu

individuální názory subjektů na to, co je spravedlivé

dojde-li k plnění po uplynutí prekluzivní doby

Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu nepatří:

podávají ho zejména vyšší soudy (Vrchní soudy a Nejvyšší soud ČR)

vybrané judikáty jsou publikovány ve sbírce zákonů

je obsažen hlavně ve vědeckých pracích

Výklad práva, který zjišťuje širší smysl právní normy, než je její slovní vyjádření, je výklad:

chování subjektů práva v souladu s právními normami

objasnění smyslu a obsahu právních norem za účelem jejich správného pochopení

souhrn názorů vyjadřujících vztah občanů k platnému právu

kdy státní orgán rozhodne právně neupravený případ podle právní normy, která upravuje nejpodobnější případ

kdy neexistuje ani právní norma pro daný případ, ani při případy podobné, a proto se rozhoduje podle principů a obecných zásad, používaných v daném odvětví práva

kdy jsou vydávány prováděcí předpisy k zákonu, které jsou s ním v souladu

kdy Ústavní soud přezkoumává soulad nižších právních předpisů s ústavou

připouští v právu soukromém, zejména v občanském právu

připouští ve všech právních odvětvích

připouští se v právu veřejném, zejména v trestním a správním právu

Použití analogie se v českém právním řádu:

je přípustná v právu soukromém, zejména v občanském právu

je přípustná zejména v právu veřejném

připouští se v právu trestním a správním

připouští se zejména v právu občanském

připouští se pouze v právu veřejném

22) Použití analogie se v českém právním řádu:

představuje použití jiné normy jiného právního předpisu

představuje použití jiné normy daného právního předpisu

Mezi metody výkladu práva podle metody způsobu výkladu řadíme:

Obsahem právního vztahu (právního poměru) jsou:

je chování subjektu něco dát, konat, strpět, zdržet se

žádná z výše uvedených možností není správná

je souhrn oprávnění a právních povinností subjektů

jsou výsledky duševní činnosti (např. know how, patenty)

jsou hodnoty lidské osobnosti (zdraví, život, čest člověka)

osoby fyzické, osoby právnické a stát

Obsahem právního vztahu (poměru) se rozumí:

žádná z uvedených možností není správná

Podle počtu subjektů dělíme právní vztahy (poměry) na:

účast společníka ve společnosti s ručením omezeným

Příkladem právního vztahu (poměru) nemůže být:

Podle určitosti subjektů právních vztahů (poměrů) dělíme právní vztahy (poměry) na:

33) Obsahem právního vztahu (poměru) nejsou:

objekt a obsah právních vztahů (poměrů)

Předpoklady vzniku právního vztahu (poměru) jsou:

právní normy upravující práva a povinnosti subjektů

shoda právních norem s morálními pravidly uznávanými danou společností

K předpokladům vzniku právních vztahů (poměrů) patří:

souhrn právních povinností a oprávnění

lidské chování v daných společenských vztazích

právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost

vytvoření právních vztahů (poměrů) je stupněm realizace práva

právní vztah (poměr) existuje, jestliže existuje pouze právní skutečnost

lze je definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy

právní vztah (poměr) existuje, je-li dána pouze právní norma

O právních vztazích (poměrech) platí:

Předpokladem vzniku právního vztahu (poměru) není:

Prvkem právního vztahu (poměru) není:

Právní úkon (právní jednání) se skládá z obsahových složek, které dělíme na:

z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu

Ke vzniku právního vztahu (poměru) v českém právu může dojít:

subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické (nikoli však stát)

konkrétní práva a povinnosti (tj. obsah právního vztahu/poměru)

subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické a stát

Základním prvkem každého právního vztahu (poměru) jsou:

Příkladem právního vztahu (poměru) může být:

statusové (tj. stavové) a závazkové (tj. obligační)

soubor obecně závazných pravidel chování, stanovených a sankcionovaných státem

soubor morálních pravidel ve státe dodržovaných

soubor individuálních závazných pravidel chování, stanovených orgány aplikace práva

soubor všech norem chování ve státě existujících

soubor všech pravidel chování v dané společnosti

soubor pravidel chování stanovovaných soudními orgány

soubor všech morálních norem, které daná společnost uznává za správné

soubor obecně závazných pravidel chování, které stanovily státní orgány a jejichž dodržování e vynutitelné státní mocí

pramenem práva jsou normativní právní akty

právní normy jsou vytvářeny rozhodováním soudů

Pro kontinentálně evropský typ práva je typické:

znakem je dlouhé trvání a masovost chování

zákonná opatření poslanecké sněmovny

V České republice jsou pramenem práva:

Nálezy Ústavního soudu, rušící zákon pro rozpor s Ústavou

prvním dnem následujícího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů

den následující po vyhlášení ve Sbírce zákonů

15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů

Pokud v zákonu není uvedeno, kdy nabývá účinnosti, stane se účinným:

K normativním právním aktům v ČR patří:

Mezi normativní právní akty v ČR nepatří:

soubor obecně závazných pravidel chovní, která stanovily státní orgány a jejichž dodržování je vynutitelné státní mocí

Pro kontinentálně evropský typ práva není typické:

Vyhláška obecního úřadu se vyhlašuje:

K pramenům práva v kontinentálně evropském systému práva patří:

mezinárodní smlouvy ratifikované Parlamentem ČR

Mezi původní způsoby nabytí vlastnického práva patří:

je možné rozhodnutím Katastrálního úřadu

je možné jen ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a to na základě zákona a za náhradu

Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva:

jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu

jen na základě rozhodnutí státního zástupce

je možné, trvá-li nepřerušená držba alespoň dva roky

je možné, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po zákonem určenou dobu

Nabytí vlastnického práva vydržením:

právo zástavní, podzástavní a zadržovací

právo věc držet, užívat a disponovat s ní

veřejný zájem, který nelze uspokojit jinak

Která z následujících podmínek není nutná při vyvlastnění:

patří mezi absolutní majetková práva

je právem působícím erga omnes (vůči všem)

patří mezi relativní majetková práva

která působí vůči všem (erga omnes)

vyžaduje nepřetržitou držbu po dobu nejméně tří let

může vzniknout k věci hmotné i nehmotné

patří mezi věcná práva k věci cizí

je nedotknutelné, a proto jej nelze omezit

Jaké podmínky musí být splněny při vyvlastnění:

jeho obsahem není právo na požívání plodů

za splnění zákonných podmínek se lze domáhat jeho ochrany svépomocí

hrozí-li neoprávněný zásah do vlastnického práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit

ke kotěti narozenému vlastněné kočce

Za originální /původní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva:

Za odvozený (derivatní) způsob nabytí vlastnického práva lze považovat nabytí vlastnického práva:

Poctivý držitel smí věc, která je předmětem jeho držby:

může jen občan České republiky a členských států EU

může za splnění zákonných podmínek každý

k nemovité věci lze bez soudního rozhodnutí

je možné jen za splnění zákonných podmínek

řadíme mezi věcná práva k věci cizí

lze získat i k věci, která ještě nevznikla

vznikají vkladem do katastru nemovitostí

vznikají pouze na základě písemné smlouvy

zakládá právo pastvy na služebném pozemku

představuje právo doživotního užívání služebního pozemku

zakládá právo hnát zvířata přes služebný pozemek

zakládá právo chůze přes služebný pozemek

Do soustavy obecných soudů v ČR patří:

rozhoduje o žalobě Senátu proti prezidentu

o mimořádných opravných prostředcích

o zrušení právní normy pro rozpor s ústavou

Do soustavy soudů v České republice nepatří:

soudy rozhodují spory v rámci své pravomoci

Označte tvrzení, které není pravdivé:

Součástí obecné soustavy soudů v České republice je:

Mezi základní zásady občanského soudního řízení u řízení sporných patří:

Mezi zásady sporného občanského soudního řízení nepatří zásada:

soud není místně příslušný k projednání věci

v téže věci již bylo zahájeno řízení

v téže věci již bylo rozhodnuto soudem

Mimořádným opravným prostředkem soudního řízení je:

Mezi etapy aplikace práva nepatří: